Dánský socialismus

Především o něm hovoří Tyler Durden, když říká, že Dánové si platí za svou značku socialismu prostřednictvím těžkého zdanění. Daně z příjmu jsou vysoké, DPH je 25% na většinu zboží. Na podpoře se dlouho neohřejete a nejste-li před důchodem, tak stát vás požene do práce šupito presto. Rozhodně vás donutí, aby jste práci hledali.

Dánové neprotestují

Ochota zaplatit vysoké daně je u Dánů založena na vysoké míře homogenity společnost a vzájemné důvěry občanů. Odborníci sociologové tomu hned dali visačku:"sociální kapitál".

Chcete snížit daně?

A jakou část sociálního státu budete amputovat, ptají se hned Dánové. ? A to debatu ukončí. Avšak i Dánové si stále více uvědomují, že sociální stát nemůže existovat v podmínkách otevřeného přistěhovalectví. Podmínky pro migranty proto trvale zpřísňují. Protože "vítací" politika systém rozloží.

Nevinní

Danové netrpí historickou vinou. Žádné kolonie, žádný nacismus, 200 let na nikoho nezaútočili, Grónsku dali samostatnost, nikdy se nedopustili genocidy. Za II. Světové války Němci nařídili dánským Židům nosit žlutou hvězdu. Druhý den vyšli všichni Dánové s touto hvězdou a nacisté to vzdali.

Sui generis

Dánsko představuje sui generis spojení kapitalismu, volného trhu a některých socialistických prvků. Dánsko nemá zákonem stanovenou minimální mzdu. Mzdy, výhody a pracovní podmínky jsou určovány prostřednictvím jednání mezi zaměstnavateli a odborovými organizacemi. 67% dánských pracovníků je členy odborů, ve srovnání s 19% v Německu a 8% ve Francii. Dánové si také vyjednali trvalou výjimku jak na společnou měnu, tak na justici či vnitřní záležitosti. Skákat podle Bruselu či Berlína nejsou ochotni. Mají až příliš špatné zkušenosti s oběma mocenskými centry.