Jaroslav Škárka: Uprchlíci, aneb pokřivený pohled evropských vůdců

Po protestech v Chemnitzu a další vraždě německého občana přistěhovalcem se opět rozhořela diskuse o uprchlících. Je otázkou, kolik Italů, Francouzů, Němců a v budoucnu i Čechů bude muset být zavražděno, než EU změní přístup k uprchlíkům.

Ale nejprve si dovolím jednu analogii. Budete bydlet v bytě, pracovat a byt si nějak, podle svého vkusu, zařizovat, založíte rodinu. Jednoho dne vám někdo cizí vylomí dveře (nelegálně přejde hranice), řekne, že u vás doma chce bydlet (požádá o azyl), začne po vás chtít, abyste mu dali postel, uvařili, dali peníze na to, aby si mohl jít nakoupit oblečení, připojit se k internetu, volat, kam bude chtít (požádá o dávky), bude naštvaný, když vaše výplata nebude stačit na všechny jeho požadavky (uprchlíci chodí jen do nejbohatších zemí), začne vám říkat, na co se máte dívat v TV, ke komu se modlit, co máte nosit (burky, stavby mešit apod.), znásilní vaši dceru a změní celý váš dosavadní život (terorismus, islám, růst kriminality). A to už nemluvím ani o nových, exotických nemocech, které se v Evropě začínají objevovat. Jenom naprostý blázen nebo člověk pod vlivem drogové exaltace (když vidím a slyším zástupce Pirátské strany, tak je zjevné, že "mimo" jsou úplně všichni a neustále - ještě jim zdárně sekundují členové a voliči strany Zelených) bude podporovat příliv uprchlíků a snažit se je integrovat do naší společnosti. To totiž není možné.

Bohužel velké množství tzv. pomáhajících (ať už jde o neziskovky nebo jedince) si na uprchlících postavili svoje živobytí. Primárně, prostřednictvím dotací od státu a EU, si zajišťují svoji bezpracnou existenci a pomáhají nejvíce sobě. Na jejich sobecké myšlení a ziskuchtivost v budoucnu doplatíme my všichni.

Jedinou cestou v tuto chvíli je postavit okolo Evropy neprostupnou zeď a podporovatelům imigrace sebrat všechny peníze. Vůbec se nebudu zlobit, když zaniknou různé diakonie, sdružení pro integraci, organizace pro pomoc uprchlíkům a dvojnásob budu rád, když se moje daně využijí na něco smysluplnějšího. A rozhodně mě nebude trápit, pokud se ve Středozemním moři potopí víc pašeráckých lodí; třeba i proto už další do Evropy nebudou vyplouvat.