Jiří Daněk: Kam chvátáš republiko…

Když jsem v roce 1990 poprvé svobodně (s pasem) opustil Československo, po téměř hodinové frontě na hranicích v Mikulově, kdy mi rakouští celníci prohrabali celé auto, vyrazil na cestu do Itálie, tak se mi tak nějak divně sevřelo srdce, bylo to takové nové, jiné upravené políčka, tu a tam nabízeli brambory, konec září a já si to v bílé ŠKODĚ 120L, vyrazil k moři do Itálie.

Přes Vídeň jsem přejel po dálnici a říkal si jak je to super, docela jsem jim to hezké město záviděl, ale už tehdy tam sídlilo OSN (úřadovna) a rakouská Metropole byla více než kosmopolitní. No nic, město jsem proletěl dálnicí a šinul si to k italským hranicím s otevřeným motorem, jinak by se mi býval asi přehřál...

Příjezd do Itálie předzamenala další fronta turistů mně podobných a zase neskutečná prohlídka, dokonce mi chtěli zabavit dvě láhve domácí slivovice, měl jsem v Itálii kamaráda a vezl jsem mu dávku do Vánoc, na Vánoce totiž jezdil do Česka. Po důkladné prohlídce a vysvětlení, že to nebudu pít během jízdy, jsem konečně začal klesat k moři. Po pár tunelech jsem nasál vlhký vzduch a Itálie se mi stala zemí zaslíbenou!

Důvody, proč píši tento komentář, jsou především sankce proti Maďarsku, které se nás týkají víc, než si myslíme! Paradoxem jsou především fakta, že to vyvolaly země jako Německo a Francie, ty země, které nás omezily na bezmála deset let při vstupu na pracovní trh! Mnoho starých členských zemí neumožnilo okamžitý volný vstup občanů nových členských států na svůj pracovní trh. Občané ČR mohli ihned bez omezení pracovat pouze ve Velké Británii, Irsku a Švédsku. Od 1. května 2006 se otevřela možnost práce v těchto zemích: Řecko, Portugalsko, Finsko a Španělsko. Francie tak učinila v létě 2008. Německo a Rakousko své pracovní trhy otevřely pro české občany až v roce 2011!!!

Tak se mi zdá, že šikana proti našim zemím, tím myslím země Visegradské skupiny, je nepřiměřená a mohly by nás vlády těchto zemí pochopit! My jsme neměli kolonie, ani jsme neprodávali otroky do USA. Pracovali jsme tu mezi kopci, stavěli si školy, hospodářská stavení, rybníky, udržovali lesy, chovali zvěř a dobytek. Hlavně jsme nikdy neměli chuť válčit!

CO JSME HLAVNĚ CHTĚLI BYL VŽDY MÍR A POROZUMĚNÍ, ZATÍMCO JINÍ HÁZÍ BOMBY HNED, JAK MAJÍ PRVNÍ MOŽNOST!