Jiří Oberreiter: Hodiny EU a našich europoslanců tikají stále hlasitěji

Je všeobecně známo, že Evropská unie oficiálně vznikla v roce 1993, a to po celé řadě proměn různých politických a ekonomických evropských uskupení probíhajících po konci 2. sv. války. Cílem bylo zajistit nejen dlouhodoběji mír v Evropě, ale také usnadnění ekonomické spolupráce, volný pohyb zboží, kapitálu atd. Česká republika projevovala hned po svém vzniku v r. 1993 značný zájem o začlenění do tohoto západoevropského uskupení, což se zdařilo v roce 2004. Čechům stouplo sebevědomí a i rádi se vzdávali jisté samostatnosti.

Od té doby ale došlo k řadě závažných politických, ekonomických i názorových změn a krizí, které měly zásadní vliv na utváření další politiky jak v jednotlivých evropských zemích, tak i v samotné EU.

Ve zkratce řečeno, Junckerova nevolená Evropská komise de facto řídí agendu a činnost celé Evropské unie, a to nikoliv ve prospěch jednotlivých národních států, ale s cílem vytvořit silný evropský superstát, kde se postupně rozpouštějí národní zájmy členských států a vytváří se monoblok se ztrátou národních identit. Postupně zanikají jednotlivé konkrétní národní odlišnosti, které tvořily Evropu krásnou a zajímavou. To vše je proti zájmů jednotlivých zemí.

Metodou postupných kroků, či salámové metody, byly u nás nejen radikálním způsobem sníženy vzdělanostní limity a postupně dochází k celkovému ničení školství, ale v podstatě byla zlikvidována armáda a obrana země, neboť se vycházelo z premisy, že nám žádné ohrožení nehrozí. Byla zničena průmyslová infrastruktura, zemědělská soběstačnost a i strategická voda byla předána do cizích majetků. Vznikly podmínky pro dokonale fungující korupční systém, oligarchistické řízení politiky, ekonomiky i mediálního světa. Vzala za své i justice, zmanipulovaná různá výběrová řízení atd., a to vše vyústilo v celkovou demoralizaci společnosti a její morální úpadek. Naprostý nezájem a apatie lidí o věci veřejné vyústily v deformaci celého systému a dávající průchod společensky nežádoucím jevům, včetně egoismu, lhaní a upřednostňování osobních zájmů na nejvyšší úrovni řízení země.

To vše bylo ještě umocněno tzv. migrantskou krizí, kdy se do Evropy hrnou miliony neidentifikovatelných individuí z Afriky i Středního východu. Tam se v celé nahotě projevuje naprosté selhání a neschopnost EU řídit a chránit evropský kontinent a jeho obyvatelstvo. Bohužel, i řada našich europoslanců se projevila jako bezcharakterní a bezpáteřní společenští vyvrženci jdoucími hlavně za svými osobními zájmy. Hanebný postoj některých našich europoslanců k odvážnému Maďarsku je hodný pranýřování. Zrovna tak aféra kolem syrských sirotků je hodna odsouzení, neboť toto téma bylo zneužito nejen v osobní prospěch protagonistů, ale i proti zájmům republiky.

Toto vše a mnoho a mnoho dalších příkladů hovoří proti další existenci EU v tomto formátu, který se díky svému podprůměrnému, mocichtivému a lačnému řízení přežil a přestal sledovat cíle, které si před čtvrtstoletím předsevzal. Každé zemi je již dobu jasné, že EU v tomto pojetí nesplnila předsevzaté cíle a není jiné alternativy, než skončit a na troskách s novými lidmi, novým systémem, novými cíli a novými způsoby jejich dosažení se pokusit vytvořit nové spojenectví evropských národních a suverénních států. Jiné cesty do budoucna není.