Karel Kloud: Daně a pláč

Celkem vhodné "in haec lacrimalum valle" v tomto slzavém údolí, tedy v období trvalého vyplňování různých daňových lejster. Stále dumám, kde se ti dobrotrusové zastaví. Po zavedení EET jsme patrně skoro všichni zaznamenali, jak se ostatně nechalo předpokládat, dost podstatné zvýšení cen ve stravovacích zařízeních. Údajně proto nebyl žádný důvod.

Naopak, ten důvod byl zřejmý daleko dopředu. Mazaný Babiš totiž jistě zná poučku obchodníků, podle které je "marže konstantní". Tedy Babiš se pokusil vytáhnout jednoduše z našich kapes peníze přes průtokový ohřívač EET do kapes státu včetně své, nadnárodních monopolů, genderových organizací a podobné pakáže. To jestli se tento pokus ukáže finančně jako úspěšný je otazné, naopak co je jisté, že ceny již dolů nepůjdou a tisíce nových úředníků mají svůj šolich zajištěn.

Marná řeč

Když jsem toto vysvětloval chudým lidem dopředu, co nastane, tak někteří ve své závistivosti EET podporovali. Dneska se diví a diví. Zámožné těch cca 20 %přirážky pochopitelně nezabije, nicméně pro ty nejchudší je to docela problém. Vtip spočívá pochopitelně v tom, že přirážka je lineární, tedy logicky dopadne nejvíce na ty nejchudší.

Pohleďte prosím na Itálii. Kdysi blahobytný stát, po deseti letech praktikace systému podobného EET a dalších fiskálních nástrojů ze všech koutů čiší chudoba. Voda na mlýn Salviniho.

Šedá ekonomika je totiž pro obecný blahobyt širokých vrstev prostě nezbytná. Šedá ekonomika držela nad vodou vždy ty nejchudší. Když si chudí nechají nakukat, že postihem neplatičů daní se jim povede lépe, pak jsou prostě chudí duchem a chudoba hmotná přikvačí po právu. Zámožným a bohatým ( tedy hostinským, živnostníkům a dal.) to prostě finančně neublíží,naopak ještě vydělají, nejvíc to ublíží právě sociálně slabým.

Marné rady

Ne nadarmo říkala babička" kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá"

Člověk by zaplakal, jak kdysi poměrně chytrý národ zhloupnul, během celkem krátké doby.

I komunisté byli natolik chytří, že kašlali na meloucháře, prodeje ze zahrádek a ze dvorů a další malé zlodějiny, které by dokázali lusknutím prstů zlikvidovat.. Na velké si ovšem dokázali spolehlivě došlápnout. U nás je tomu naopak. Tomu se jinak říká vláda práva. Padni komu padni a podobné bláboly. Když se pád vlády" změní ve frašku o nezdaněnou tašku", tak co si člověk může myslet o představitelích státu. Spolek slaboduchých jedinců!