Lubomír Vylíčil: Jak se poučit u poučených Američanů

V padesátých letech minulého století měli Ve spojených státech obrovské potíže, jako EU dnes. Přes jižní hranici se jim valil nepřetržitý zástup Mexičanů migrujících za lepším.
Odhlédněme teď od skutečnosti, že mezi pracovním uplatněním a společenskou zařaditelností Mexičanů a do EU valících se Afričanů je propastný rozdíl. Ve prospěch Mexičanů, samozřejmě. Ale masový příliv jakékoli cizí kultury je pro každý normální stát hrozbou. Proto na ten mexický problém odpověděly Spojené státy vyhlášením akce Wetback.

President Eisenhower pověřil jejím vedením zkušeného inspektora Pohraniční hlídkové služby, jistého Josepha Swinga. A ten se činil. Jen za rok 1953 bylo odchyceno a deportováno 875.000 nelegálních imigrantů.

Hledali je nejen u hranice, ale pátrali po nich i ve vnitrozemí USA. Vozili je pak zpět do Mexika autobusy, nákladními auty a když je mexičané odmítli přijímat, tak je prostě vysazovali na jejich straně hranice v poušti.

Akce měla mimořádný psychologický dopad i na ty ilegály, co se už uchytili ve vnitrozemí. Swingovi agenti Pohraniční hlídkové služby k nim vyslali, jak se dnes moderně říká, silný signál. Následkem čehož se do roku 1955 přesunul více než jedem milion těchto lidí dobrovolně zpět do Mexika...
Tou dobou už Všeobecná deklarace lidských práv OSN platila nějakých sedm let a Úmluva o právním postavení uprchlíků čtyři roky. Ale vláda USA se byla schopna shodnout na tom, že mimořádná situace si prostě žádá mimořádné prostředky a že suverenita státu je víc, než všechny mezinárodní smlouvy a deklarace.

To "elitám" EU nevysvětlíte protože to pochopit samozřejmě nechtějí. Jejich zájmy jsou jiné, než ty naše.