V posledních měsících a týdnech není dne, abychom nečetli či neslyšeli, jak strašlivá je situace mladých lidí v Praze, kteří si nemohou koupit svůj byt a tak si zajistit svůj šťastný život. Politické strany se přímo předbíhají v návrzích, jak budou stavět či rekonstruovat tisíce městských "sociálních" zdarma bytů, média se předhánějí v rozsudcích, kdo stav zavinil.
Tu jsou to orgány moci veřejné, které liknavě povolují nové výstavby, tu chamtiví developeři a kritický šleh obdržela i Česká národní banka, která si troufla upravit podmínky pro získání hypoték, čím údajně vytvořila podmínky jen pro vyvolené. Poslední hodnocení je z pera ekonoma Kovandy, který dokonce pokládá opatření ČNB za amorální a zdůvodňuje to mj. tvrzením, že díky tomu poroste u lichvářů trh černých půjček. Rozhodně se to předem vyloučit nedá.
Důrazně však připomeneme, že zrušení kategoriíbytů v roce 2006 bylo chybou a dones ji nikdo nenapravil. Ještě ale důrazněji musíme připomenout pražským magistrátem absurdně nastavené parametry oslunění a hluku, které v Praze stavby bytů výrazně zdražují. U oslunění už začal magistrát změkčovat nastavená extrémní kritéria, ale zdaleka tím náprava chyb nekončí. Jenomže dnes všude vládnou opět stranické knížky, jako v padesátých letech minulého století a tak se funkčních a odborných řešení v blízké době jen tak nedočkáme. Největší starostí politiků v Praze je do jakého výboru a do jaké komunální firmy si sednou a nechají si za to posílat peníze. O odborné práci se už dlouho nikde nemluví.