Rudolf Mládek: Držím se zásady, že komunikace je nutná. I se Sputnikem

A to i tehdy, kdy jiní by nehovořili. Ale jak se ukazuje na politice Donalda Trumpa a v minulosti na uzavřených smlouvách SALT, komunikace je prvním předpokladem k udržení míru, k udržení možnosti si vyjasňovat postoje a někdy se i přiblížit ke společnému řešení. Také může objasňovat neznámé, a proto jsem odpověděl.

Vážený pane Mládku,
jménem české redakce ruského zpravodajského serveru Sputnik (https://cz.sputniknews.com/) bych Vás chtěl poprosit o rozhovor, který by se týkal Deklarace nezávislosti České republiky (https://www.deklaracenezavislosti.cz/).
Pokud byste měl zájem, odpovězte nám, prosím, písemně na následující otázky:


1) Co si myslíte o Deklaraci nezávislosti České republiky? Podepsal byste ji?

Už samotný název evokující Deklaraci nezávislosti Spojených států z roku 1776 říká, že autoři ohlašují, že cítí útlak, nesvobodu a nerovné jednání od institucí Evropské unie. Jakkoliv se to může zdát být přehnané, racionální jádro to zjevně má. Podpis s právním dopadem by odvisel od poznání samotných autorů, zda je jimi Deklarace míněna vážně, zda autoři se blíží lidem typu ThomaseJeffersonaap. a zda nejde jen o politickou provokaci či šarádu na své vlastní zviditelnění.

2) Opravdu Česká republika sto let od svého vzniku opět přichází o svou suverenitu?

Podpisem a ratifikací tzv. Lisabonské smlouvy již o ni přišla. Jde o částečné omezení, ale významného rozsahu.

3) Máte pocit z omezování suverenity souvislost s nedávným hlasováním v Evropském parlamentu proti Maďarsku? Na internetu se objevil dokonce takový vtip: kdyby EU měla armádu, už by do Maďarska poslala tanky...

Hlasování EP jak se ukazuje podle žaloby Maďarska k Soudnímu dvoru EU má právní vady a jeví se do rozhodnutí soudu jako neplatné. Samotný průběh pak postrádal legitimitu předkladu, kdy zpráva je dílem jedné členky EP, která svá poznání v Maďarsku vůbec neověřovala a k její zprávě v tak vážné věci nikdo neudělal odbornou oponenturu. Článek č. 2 SEU je vágní a obecný. Prokázat jeho porušení musí mít více důvodů, než dílčí vymezení se proti americkému podnikateli Sorosovi, jemuž mimochodem zákony USA zakazují podílet se na politických krocích vůči zemím, se kterými jsou USA v míru a zde jsou to dokonce vojenští partneři v NATO. 

4) V deklaraci stojí, že náš stát by měl "nekompromisně zasáhnout v případě narušení svrchovanosti území ČR"? A co si pod tím můžeme představit? Okupaci Těšínska?

Je na autorech vysvětlení. Ale lze dovozovat, že to míří jak na vojenskou agresi, tak na agresi v podobě vnucovaného osídlení jinými obyvateli. Připomínám, že platný ústavní pořádek, resp. tedy Ústava ČR nezbavila vládu ČR povinnosti ochrany hranic České republiky.

5) Může si Česká republika vrátit suverenitu, když jsme členy mezinárodních organizací, které předpokládají sdílení či omezení suverenity?

To množné číslo je poněkud zavádějící. Účast v mezinárodních organizacích v drtivé většině suverenitu České republiky neomezuje. Jiná je situace v rámci Evropské unie. Ale od každé smlouvy je možné odstoupit. Samozřejmě s následky, které to vyvolá. Např.Spojené království Velké Británie odchází z EU úplně. Česká republika by mohla odstoupit jenom od již výše uvedené tzv. Lisabonské smlouvy. I to by bylo pro návrat suverénního rozhodování podstatné.

A je otázkou, zda zůstat mezi zeměmi Schengenské dohody za současného stavu, kdy EU korzuje cca 900 tisíc příchozích, kteří nemají šanci získat azyl. Představují tedy pro všechny členské země EU nemalé bezpečnostní riziko.