Stanislava Kučerová: Historická pravda a současnost

Roku 1943 americký prezident F.D.Roosevelt prohlásil: "To, co vyvolalo takovou katastrofu, jakou způsobil světu "Mnichov", musí být odstraněno definitivně a jednou provždy."

Už tehdy se hledal způsob, jak zabránit opakování neblahé historie: Co dělat, aby německé menšiny už nebylo možno využít k účinnému rozbíjení většinového státu.

Dnes si klademe stejnou otázku: : Co dělat, aby muslimské menšiny nebylo možno využít k účinnému rozbíjení většinového státu.

A ještě jeden moment, který bývá vykládán falešně. Když byla 8. května 1945 podepsána kapitulace, válka de lege skončila, ale mír de facto ještě nenastal. Na jedné straně ozbrojené nacistické bojůvky se nechtěly vzdát, na druhé straně někteří jejich protivníci si s dosavadními utlačovateli chtěli vyřídit účty podle starozákonního principu:" Oko za oko, zub za zub." Byla to dohra války, mezihra mezi válkou a mírem, poznamenaná doznívající atmosférou válečných hrůz a rozkladu.

Tak ten jeden moment, který bývá vykládán falešně. Zdá se, že v Evropské unii je mír, ale na jedné straně ozbrojení muslimové napadají evropské občany , na druhé straně jejich političtí ochránci to vše jen zlehčují. " Oko za oko, zub za zub," by mohlo být brzy na pořadu dne v atmosféře morálního rozkladu Evropské unie.

To, co musíme je hledat cestu k spravedlivému a k demokratickému soužití v Evropě, která při své integraci bude plně respektovat svrchovanost, samostatnost a rovná práva i malých národů.

To komentář nevyžaduje!