Zřícený stůl demokracie v Evropské unii

Zřícený stůl demokracie v Evropské unii

Je známé, že klasický princip dělby moci navrhl nejlépe francouzský filosof Montesquieu (1689-1775), a to jako rozdělení na moc zákonodárnou, výkonnou a soudní, aby se zajistila soudcovská nezávislost a výkonná moc byla omezena zákony, jež si nemůže dávat sama. Ústavy demokratických států tento princip obsahují a praktické formy pak s ohledem na vývoj či tradici států bývají odlišné.

Často je demokracie srovnávána s třínohým stolem. Pokud jedna noha chybí, stůl se kácí, pokud jedna noha je oslabena, stůl má šikmou plochu. Je to dost výstižné.

EU systém

Po nacismu a socialismu nic horšího už "elity Evropy" nemohly vmyslet. Pokud se tvrdí, že Evropská unie (EU) má deficit demokracie, už to není ani eufemismus, ale naprostá lež. Téměř žádnou demokracii EU nemá. Parlament EU se sice volí, ale poslanci připomínají spíše loutky, než politiky. Důvod je prostý: Evropská komise (EK) je autorem tzv. Sekundárního práva a mezi toto právo patří vydávat nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska. Vše neodvolatelně závazné pro členské státy EU. Žádný Parlament proto Evropská komise de factonepotřebuje. A je to tatáž Evropská komise, která se chová jako vláda, neboť se podílí na jednání Evropské unie navenek a spravuje rozpočet EU.

Citujme: "V listopadu 2004 se ujala vlády (!) nová Evropská komise. Komisaři spravují jeden nebo několik resortů běžně označovaných zkratkou DG (V češtině Generální Ředitelství). Generální ředitelství jsou odborné úřady a mají strukturu podobnou ministerstvům (!) a v jejich čele stojí generální ředitelé, kteří jsou kariérními úředníky."

V nedemokratickém systému EU je moc výkonná a zákonodárná zjevně spojena do jednoho orgánu a to nemá s demokracií vůbec nic společného. Tvrzení o tom, že sekundární právo je Evropskou komisí odpovědně projednáváno s členskými státy je asi tak pravdivé, jako že ekonomičtí migranti přicházející do EU jsou většinou lékaři, inženýři, právníci, fyzici apod.

Formálně je sekundární právo EU s členskými státy projednáváno, ale pod tichou hrozbou odebírání dotací, zahajování sankčních řízení atd.

Známé historické fotografie hajlujících českých herců v Národním divadle či těch, co tamtéž podepisovali tzv. Antichartu dobře onu tichou hrozbu a její dopady připomínají. Jak tedy může vypadat silou vynucované právo, když zákonodárný orgán je totožný s exekutivním? Jako to právo, co z Evropské komise vychází....

V Bruselu je stůl demokracie zcela zřícený. Stačí si připomenout výrok britských politiků: "Bylo jedno, co jsme říkali, co jsme navrhovali, nikdo nás stejně neposlouchal". A to Velká Británie představovala druhou nejsilnější ekonomiku EU.

Ohlupování národů

Lidstvo zná dobře z minulosti dva systémy, ve kterých zákonodárná moc a výkonná byly spojené: Monarchie a totality. Obě formy ukončovaly revoluce, války nebo dokonce uzbrojení. Žádná se ale nikdy sama dobrovolně nereformovala.

Osa Brusel - Paříž- Berlín diktuje členským státům EU nezřídka nevybíravou formou své údajně "prointegrační zájmy".

Ale na konci těchto zájmů bude stále ten zřícený stůl demokracie, který je v EU již dnes. V této podobě EU není k reformaci, ale ke zrušení. Plán výstavby nových "Spojených států evropských" musí být založen na demokratických principech. Jinak nikdy nebude pro země, státy, regiony, občany a kohokoliv dalšího přitažlivý.

Dokud se v Evropské unii neprosadí základní principy demokracie, je jakákoliv diskuze o další integraci členských států věcně bezpředmětná.